ČTVRTEK 19. KVĚTNA 2016
… z „hodiny“ malování mě moc a moc bavila,
i když tedy 12 dní než byla hotová je docela doba.
Když ale přihlédnu k tomu, že jsem ji dělala na čtyři sezení, tak to už taková katastrofa není.
Na rozjezd vínová barvička, moje oblíbená 🙂
Jelen je jasný hlavní hrdina, na vrcholku lesní hierarchie a se zlatými parohy,
to prostě jinak nešlo.
A tady už komplet zvěřinec 🙂
S každým tím zvířátkem jsem si pořádně vyhrála, vybírala barvičky, stínovala a ladila.
A tady už celá dvoustrana, líbí ?
Johanna Basfosd – Enchanted Forest
Je až zvláštní, že když kolem mě prochází nějaká nová záliba, tak i přes svou vytíženost jsem jí schopná dát kousek času i sebe, leckdy se divím, že i pro rodinu něco ze mě zbývá.
A místo aby se mi záliby ustálily, spíše se přidávají nové a o ty staré se připravit nedám, tak si někdy (zhusta) přijdu jako dostihový kůň, ale popravdě – já to přesně takhle miluju.
Lítat od zahrady ke klubíčkům, od vaření k pastelkám, z lesa do divadla, od vody k šití, od prádla k focení. Ono od domácích prací se to utíká jaksi samo, že 😀
Nevím nevím jestli tam takto ladně nastoupí i návrat do pracovního procesu, v zájmu svého duševního zdraví se budu tvářit že jistěéééééé 😀
Tak si to užívám a se mnou celá moje rodina, a až přibudou Valinčiny zájmy tak doufám, že i to sladíme a já si třeba při čekání na skončení kroužku tam či onde něco uháčkuju a po jejím odchodu na nějakou tu činnost bude troška času na pastelky. V autě jsem se naučila taky nezahálet, buď řídím, a to já děsně ráda, anebo pletu či háčkuju. Číst mi nejde, to bych fakt nedala 😀
Včera jsem domalovala tento obrázek a dnes už zase nad nedodělanou sukní běhám s plonkovými klubíčky a šihám po nějakém tom šikovném návodu na kabelku, jen takovou jednoduchou rustikální, jelikož příze je opravdu děs běs strakatice všech strakatic.
Kdysi výhodná koupě dvou klubíček za směšnou cenu, končila výroba, a já se tomu nedivím, umělé je to až hrůza a strakaté jako bahnitý disko dikobraz.
Snad něco vymyslím, ale nejspíš je zahrabu zase do krabice, jejich čas totiž ještě nepřišel a já se raději pokorně vrátím k sukýnce , ano správně, právě proto abych mohla hned vzápětí vletět na nový svetr
a taky nový obrázek – už se na obojí moc těším.
Teda zítra opět zahrada s altánkem 🙂
Leda kdyby pršelo, pustíme pohádky a klubíčka třeste se 😀
A to není až tak špatný plán …. 😉