Piloxing ? Stále trvá …

ČTVRTEK 19. KVĚTNA 2016 

… a já jsem tomu moc ráda 🙂   
  Den byl hektický a já večer, utahaná jako kotě, stála před rozhodnutím jít či nejít. Podle potvrzování  účasti na FB mi bylo jasno, že nás bude málo a nejít, cvičení by se nejspíš rušilo, tak jsem „sklapla podpatky“ a šla.
   Opět mi nedošlo že mám na nohách strniště – malé ale přece – a budu tak možná společensky znemožněna. No 10 před začátkem mi tahle informace není k ničemu, tak to holt riskuju 😀  Rodina po večeři, já na stojáka zhltla žitný chleba s rybičkama a cibulí a pak nedisciplinovaně otrhávala zamotaný loupák úžasné chuti jakože si  dám jen kousek, no před koncem jsem uznala že co s tím culkem a kopla jsem ho do sebe taky. Občas jsem prostě mlsná, koza hadra. Proč já nejsem  mlsná třeba na mrkev nebo celer ? 😀 
   Jako obvykle mám na všechno moře času, tak do poslední chvíle ještě prokrastinuju. Každá chvilka bez shonu je dobrá a já zjistila, že mateřská je této činnosti více než příznivě nakloněna – o tom ale až někdy příště 😀  Ještě rychle vyhrabat ionťák – bez něj bych to těžko dávala – a letím.    
    Došla jsem tak akorát a hned hlásila, že asi není zrovna dobrý nápad jít cvičit unavená, leč mi kupodivu všechny spolucvičenky odvětily, že mě to tam alespoň nabije. No neviděla jsem to reálně a tak požádala instruktorku dnes o speciální lázeňské tempíčko. Ještě dlouho se smála, že by jsme byly jako ti šviháci lázeňští – a představa kafíčka  a zákusečku mě pohladila po duši a …    
   A šlo se cvičit 😀   
   Hodina piloxingu  (opravdu čistá celá hodina času) je pro nezasvěcené těžko popsatelná – poskakování, boxování, protahování, protřepávání, uvolňování a boxování, vše nekoordinovaně přerušováno pitím a otíráním ručníky, další poskakování, výpady na místě, opět protřepávání a poskakování, posilování, protahování –  to vše proloženo i prvky baletu. Při nich si vždycky s kamarádkou Andreou, která mě k tomuto sportu dovedla, nemůžeme nevzpomenout Heduš z trilogie o Homolkových. Taky podobně ladně tancujeme, sice ne po lese jako ona, ale cítíme se určitě stejně povzneseně 😀
  A přísahaly jsme si, že si jednou vezmeme stejné propínací zástěry a roztočíme to tam, ale apríl nám už utekl, tak musíme vymyslet jinou příležitost, ať je to naše pominutí smyslů na  co svést.     Některé sestavičky jsou krátké a lehké a některé krátké a těžké na koordinaci, tak se občas klátíme jak třtina ve větru a chvíli trvá než se chytneme, samo že ne všechny, většina jsou už zřejmě ostřílené cvičenky. Jediné, na co si stále nemůžu zvyknout, je ten boxovací grif rukou, bez kterého to nejde. Ale ono to půjde, mám pokroky, dnes jsem už začala přemýšlet čí obličej si budu představovat  a jeden už mi tam naskakuje 😉
    Ne holky, manžel to opravdu, ale opravdu není 😀
    Nejvíc se zasměju při závěrečných cvicích na podložkách, třeba kleknout si na kolena, sednout na paty a předklonit se až čelem na zem, je pro mě při mých přednostech opravdu oříšek 😀  Někdy to trošku  flákám, to když nedovolí  mé nemocné klouby  – ale fakt jako, mám diagnozu 😉 🙂 – ten či onen cvik.  Dnes mi to už bylo hloupé, tak jsem se na konci omlouvala instruktorce, ale ta se usmívala, že přece každý cvičí jak mu to jde. No pevně doufám že si neříká že jsem dřevo a líná! To je tak na to, abych příště zatnula a zuby a makala i přes bolest a pak odjela v kolečkovém křesle a nevyčistila si ani zuby 😀
     Apropos, dnes poprvé jsem vyzkoušela posilovací rukavice, na každé zátěž čtvrt kila, a mám dojem že ty zuby dnes nedám, jsem ráda že mi zápěstí v župánku klouže kolem klávesnice. Asi je opět s díky odmítnu 🙂 
    Je dobojováno, závěrečné protahování neradno flákat, takhle mě vážně svaly bolí jen minimálně, a my už můžeme jen kolektivně zajásat že jsme SSP a zatleskat si, jak jsme to krásně zvládly- Instruktorka Makina je na nás hodná, všechny vždycky pochválí a nám zůstane hladina endorfinů v  a potu po těle  ještě nějakou dobu na vysoké úrovni. Sprcha bývá v tu chvíli jediné, na co se opravdu moc a moc těším – spláchnout ten pot a  smrad (dámy prominou) , udělat ze sebe zase hodné maminky od rodin a chvíli se povalovat na gauči, to je ten nejlepší závěr dne.

 A pak že utahaná jít na cvičení je blbost …
 
Zrovna dnes jsem si u kliků říkala, že bych takhle chtěla vidět makat naše chlapy,
 to by byl zážiteček 🙂
 
Pánové prominou 😉

Překladatelské okénko :
Co je SSP?                      Sleek-Sexi-Powerful  přeloženo  Elegantní-Sexy-Výkonné

Ještěže to vím až teď, nevím nevím jestli bych se , vědouc tu filozofii, ke cvičení přidala.
Chybí mi tam něco ve smyslu Šlank 😀

Závěrečná neodmyslitelná fotoreportáž :

 

 

Tak to dopadá, když si plná endorfinů drhnu paty …
… můj povinný doping …
… a večeře (jsou to snad bílkoviny, nebo ne ??? ) 🙂
Proč jsem fotila v koupelně? Aby si manžel neťukal na čelo 😀

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *