Vůně léta …

SOBOTA 23. DUBNA 2016
… mi vytane na mysli vždycky, když narazím na fotky od moře.
     Trocha ohlédnutí za loňským létem 🙂
   Jak a kam na dovolenou ? Jsme oba dva vodní znamení, tak není co řešit
a léto je už tradičně mimo návštěv hor i ve znamení moře.
     Že jsme rádi objevitelé a cestovatelé, nenecháme si nikdy ujít příležitost a navštěvujeme i další okolní města. To je jeden z důvodů, proč neletíme, nejezdíme s cestovkou ani jinak organizovaně, ale sami, autem a do místečka, které si předem vybereme podle nám milých kamenitých a skalnatých pláží a přístupu k volnému moři. Jezdíme takhle už několik let a nikdy se nám nestalo nic špatného, vždy jsme našli ubytování až na místě, za slušnou cenu a na krásném místě u příjemných lidí.
    A že jsme rádi neomezovaní, jezdíme vždy na blind, obíháme ubytování a docela brzy se zadaří.
A nebývá ani nejlevnější, ani nejdražší, ani největší, ani nejmenší, ale líbí se nám nejvíc a my se zase líbíme naším bytným, což je jak jistě souhlasíte, docela zásadní věc 🙂
      Voní tu moře,  jak říkal náš první pan domácí  Petar v Ražanji  „MÓRE MÓRE “ a už naléval Rakiji a při každé příležitosti vtipkoval o Viagře, u čehož se jeho paní potutelně usmívala, asi to byl jeho kolorit. Další domácí – Nikša se sestrou a maminkou, která si s námi povídala česky a polsky a nechala nám užívat jejich terasu, nad kterou zráli maličké meruňky a my si mohli trhat co hrdlo ráčí. Nebo Zoran, starší důstojný pán s pracovitou a nanápadnou ženou a hojně navštěvovaný dětmi s rodinami –  který nás vzal na projížďku motorovým člunem, já seděla na přídi jako mořská panna s mořským větrem ve vlasech a pak mu na oplátku opekla pravé české bramboráky s jejich mažuranem (majoránkou). Ty jsme potkali v Žuljaně.
     Tyhle všechny nám do cesty poslal osud a já jsem za ně moc ráda. Dali nám domov, příjemnou společnost a nezřídka svůj čas a přátelství. Pekli nám ryby, nalévali silné trpké rudé víno, darovali jejich tamnější bylinky a dovolili nám trhat fíky ze zahrádky. Od té doby se jimi v Chorvatsku nacpávám co to jde, u nás jsou totiž tak slaďoučké prostě nesehnatelné, a manžel už mi rovnou staví u silnice, když vidí jak obhlížím obsypané fíkovníky s medově sladkými plody.
     Jen se nepovalujeme, ale i jezdíme objevovat okolní pláže a letoviska a sledujeme život obyčejných lidí a věčný tok turistů. Kupříkladu na Korčule jsem seděla a 2 hodiny pozorovala naloďování zástupu lidí na obrovskou výletní loď. Fascinoval mě systém odbavování a rozdělování pasažérů do malých přepravních lodí, připomínajících spíš tank křížený s ponorkou než vodní plavidlo. Pak jsme se na netu dočetli, že se na tuto loď vejde až 3.500 pasažérů – neuvěřitelné ! A pak ještě několik dní virtuálně sledovali loď na její plavbě středozemním mořem.
                Proto miluju cestování a poznávání, je toho tolik k údivu a obdivu kolem nás 🙂 ♥
… samozřejmě povinná výbava nesmí chybět – pletu a háčkuju totiž i v autě , nesmí ale být kruháče a serpentýny , to pak blinkám 😀

 

                                                               …punatské přivítání …

PUNAT – ach tam bylo nááádherně x-)

…ranní idylka 🙂
Koho je asi místečko vpravo ? Správně, moje 😀

 

                                                … vždyť říkám že pletu ráda 😉

                                              …chvíle nesmrtelnosti než je smylo moře …

 

                                                                                                             …další moje vášeň, fotografování a stylizování ….

A takových mám ještě 37 😀       

       …polední siesta… Byl z toho nádherný šátek pro kamarádku Zdenku,

 

moc moc moc jí slušel ♥
KRK – největší město na ostrově Krk

….neúmyslný autoportrét s úžasnou místní keramikou …

A pravá Krčská pizza, ňami ňami.

BAŠKA  – až moc zalidněná jedna obrovská dlouhá pláž,
 ale krásné výhledy ze starého jádra města

 

  

VRBNIK – kdo tam nebyl, jako by nežil .
Úžasné překvapení z polohy městečka, které se sluní na břehu moře,
 jenž  do něj vykrajuje hluboký vodní zářez. Asi nejnádhernější staré úzké spletité uličky, poschoďovité domky s dokonale řešenými terasovými dvorečky,
do hladka ošlapaná starobylá kamenná dlažba, které jsme neodolali a chodili po ní bosi.
Vrbnik se mi hluboko zaryl do paměti, nádherný zážitek, prostě dokonalé místo … ♥

                                  … tenhle byl na prodej a já se na chvilku zasnila, co kdyby ….

 

            …naše bosorka  🙂 ….

        …nejužší ulička světa dlí právě ve Vrbniku :)…

A na rozloučenou jsme si koupili na trhu v Punatu pravou chorvatskou upomínku,
keramický obrázek od paní původem ze Slovenska 😀
No není ten svět malý ? 😉

Zdobí mi můj pracovní koutek spolu s dalšími andělkami, srdíčky, a ptáčkem 🙂

 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *