SOBOTA 22. DUBNA 2017
… můj nový miláček 🙂
A tak se stalo a je ze mě přadlena, ovšem zatím nikoli předoucí tiše a zarputile,
ale láteřící skrytě o to více,
bo se snažím, snažím a vono ne a ne a ne …
A tak volám na sever moravy Lůce, a tak volám na jih moravy Dance,
a tak píšu na sever čech Hančí …
A že je i choť šikula šikovná a hlava votevřená,
tak jsme všichni spolem přišli na to proč jako nic ….
A teď jako že by JO,
ale moje ruce a nohy jaksi NENE ! 😀
Žeby docela zmatek ?
Taky mám ten dojem ,
snad bude stačit delší seznamování
a víc a víc a víc trpělivosti,
anebo předjezdec/dkyně , která mi předpřede pár metříků a já se chytím,
Edouška mi naladí
a já už „jen“ naskočím …
Kdoví.
Nastává den II –
večerní zkoušení 😀
Držte palečky , ať se nerozkaramádíme
a daří se nám všem čtyřem vespolek ….
♥
Edit : Je 0:59 a mám tu prvního hardcóráčka jménem Bivoj,
neboť se fakt srdnatě prodral na svět v potu mé tváře a zad
a v otisku manželových sluchátek na uších –
nechtěl totiž poslouchat ode mě
fakt drsné nadávání 😀
Ale Edoušek se ustrnul a spolu jsme do zvládli –
komu čest tomu sláva –
a máme celých 24 metrů dlouhého prvorozence .
A jak to tedy bylo ? Podrobný fotoseriál ráno 😀
Sladké pletařské a vůbec sny 🙂
Tys to dala prostě !
Co už, musela jsem, by mi to stejně nedalo :o)