Znali jsme se z internetových debat kolem klubíček dva dny, psaly si o zkušenostech ze zpracovávání ovčího rouna a já cítila neodolatelné puzení se s ní setkat. Tohleto se mi běžně nestává a já byla docela zvědavá jak to celé dopadne.
Do plného nástupu do práce mi zbývaly dva volné dny a chtěla jsem je ještě smysluplně využít a přitom vybočit z běžného běhu dní, tak proč to nezkusit ?
A tak jsem ráno naložila dceru, tašku vypraného rouna na ukázku a poradu, cestou nabrala „plnou“ a jelo se. Manžel v práci nic netušil, nechtěla jsme ho dopředu zbytečně stresovat a navíc to přece ještě ráno mohlo nedopadnout, ale odhodlání mě kupodivu do rána neopustilo a já mu jen oznámila že frčím za kýmsi kamsi k Brnu a ať se nediví, nebojí a nezlobí, že dám pozor a dám vědět hned jak dojedeme.
Kupodivu to rozdýchal – tohle já prostě normálně nedělám – a já v klidu vyrazila, samo že s pár kousky voňavých tvarůžků, bez toho se prostě na návštěvy nejezdí 🙂
Dálnice ucpaná, cesta o půl hodiny delší – v jednu chvíli jsem špatně odbočila a pak se musela vracet – ale přecejen jsme přijeli do malé vesnice kousínek za Brnem, Valinka celou cestu prospala, tak alespoň tohle byl ideální stav.
A tak jsem si užila moc fajn den s velice zajímavou, inspirativní a pohostinnou osůbkou. Navíc Dana taky občas jezdívá kousínek od nás pro látky (jó, svět je malý), tak pevně věřím že to setkání nebylo poslední .
… a plete :)Soft Donegal, všímly jste si ? 😉
To je nádhera. Všecičko.
Úžasné, i z fotek dýchá pohoda.
Holky, to bylo tak super …
Jen houšť takových posilovacích setkání 🙂
Teda Belli nádherné.Jsi moc šikovná a na tvé hrátky s kolovrátky se těším moc.Moc ti přeji spoustu takové nadýchané radosti.
Moc děkuju Jitu, jen toho času kdyby bylo víc, to známe všechny, co ? 🙂
Krása, další šikovná baba mezi námi! Tak ať kolovrátek donese třeba Ježíšek, myslím Ti to půjde jedna báseň! :))
To je nápad,ty jsi hlavička Táni !
Tak až bude, musím dojet a taky to vyzkoušet, já jsem tedy ještě nepředla, ale alespoň jsem to viděla naživo a to je taky super 🙂