ČTVRTEK 12. ŘÍJNA 2017
… nastalo překvapivě už v září – je to dobře či špatně ?
Njn, když jsem v létě brblala na upocená horka, říkal mi manžel „Ještě budeš vzpomínat “ .
A měl pravdu , tedy zatím jen na půl – já prostě mám fakt ráda když prší :))
Ale v první řadě jsem mlsná, jako kočka 😉 – i když teda ta nenechavá ručka moje fakt není :))
Dnes se nám doma sešly vážně paradoxy –
manžel donesl z lesa houby a od kamarádky Jany jsme s Valinkou dostaly melounka.
Praváci, suchohřibové (nějak mi na konci nesedí ani I ani Y :)) , čirůvka, ryzci, růžovky, babky, třapatky, bedly …
Samá dobrota – já mmt trávím smažák a zítra nás čekají řízečky – ňami ňami .
A melounek ?
Jana měla na zahradě dožívající dýně několika druhů a mezi nimi překvapivě i pár klasických sladkých melounů , sama nevěda co to vlastně všechno má.
Nám rostou z loňského kompostu tradičně kdejaká rajčata a jim stejně tak dýně.
A melounky jsou tedy podzimní překvapení, vlastně nakonec hlavně pro majitelku 😉
No já nevím jak vy, ale dodnes jsem měla za to, že rostou za sluníčka ,v létě a spíše na jihu :))
Jsou prostě věci mezi nebem a zemí …
Barvičky všude okolo taky nejsou k zahození, můžu se vyřádit se sukýnkama, kterýma se začínám docela zásobit. Za dva dny jsem si spíchla hnedle tři – to aby nechybělo.
Ano, jsem sukýnková ♥
Obídek byl dneska taky barevný – kdejaká zelenina zapečená s olivovým olejem …
Super extra příležitost pro hokkaido a moje poslední pidicuketky.
